Jedno červencové pondělí jsem měl tu příležitost setkat se s Aikou Hladíkovou a nahlédnout do světa, který se skrývá za jejími díly. Světa plného řádu, logiky, ale i volné abstrakce. Naše setkání proběhlo v Café Platýz v centru Prahy, ve večerních hodinách, kdy jsme si konečně našli chvíli po pracovním dni. Místo kávy jsme zvolili kolu a citronovou limonádu. 😊
Na Aice mě zprvu zaujal jeden rozpor. Když mluví o svém životě, všechno v něm má jasnou strukturu. Logiku, systém, řád. Vystudovala stavebnictví, i když to nebylo jednoduché. Kvůli tehdejšímu režimu se nedostala tam, kam opravdu chtěla. Přesto se nevzdala. Záliba v matematice ji dovedla k ekonomii, které propadla na dlouhá léta, a od které na krátkou dobu odběhla k zavádění komplexních informačních systémů do provozu, aby si rozšířila znalosti. Dnes vede ekonomický tým a její den je nabitý od rána do večera. Člověk by čekal, že žije jen ve světě čísel a termínů. 🏗️
A přesto má ještě jednu stránku, která s tím vším ostře kontrastuje. Její vášeň pro malování, kterou má od dětství. 🎨 Umění je pro ni úplně jiný svět. Bez pravidel, bez omezení, bez nutnosti cokoli vysvětlovat. Svět, kde rozhoduje intuice a emoce. A právě tam tvoří. Svobodně, abstraktně.
Tento intuitivní přístup se promítá i do samotného procesu tvorby. Aika se neinspiruje jinými autory, všechno vzniká uvnitř její vlastní představivosti. Popsala mi stavy, kdy se jí v hlavě propojí dvě odlišné myšlenky do jedné. Jakási syntéza. A pak to přijde. Moment jasnozřivosti. Cvak! Najednou vidí hotové dílo. 🌱 Následuje ale pečlivá příprava. Promýšlí styl, odstíny barev, vhodný rozměr. Ta příprava je jako stavební plán. Nic neponechá náhodě. Říká, že nemá zkažená nebo vyhozená plátna, protože je jí líto vyhazovat peníze z okna. A v době přípravy se nenechá ničím rozhodit. V tu chvíli pro ni nic jiného neexistuje.
Tvrdí, že nikdy nevyhodila jediné plátno. Vždy ví přesně, co chce namalovat, a jednoduše to udělá. Žádné opravy, žádné pochybnosti. Nepůsobí jako někdo akademicky školený, spíš jako samouk se silným vnitřním zápalem tvořící pod pseudonymem.
Aika miluje knihy, hlavně sci-fi a fantasy. 📚 Ovlivňuje ji ale také její okolí, zejména její rodina, podporující manžel a syn. Právě z těchto světů zřejmě čerpá velkou část své obrazotvornosti. Možná je to ale i tím, že má široký rozhled a hlubokou potřebu ukazovat svět v jiných rozměrech.
Aika mi prozradila, že lidé, kteří si její obrazy odnášejí domů, jen zřídka vysvětlují, co je k nim přitáhlo. Věří, že si obraz svého majitele najde sám. Že ten pravý vztah vzniká beze slov. Možná právě proto její díla působí tak silně. Vyzařuje z nich klid, který sama při tvorbě prožívá.
Kdybych měl tvorbu Aiky vystihnout jedním slovem, bylo by to slovo ‘klid’. 🧘
